The Public : Sanctify

Jsou kapely, u nichž je od prvopočátku zřetelné, že se mermomocí snaží bušit na bránu slávy a obecného povědomí. A pak jsou naopak kapely, o kterých nic moc nevíte, a přitom jsou schopny vám kdykoliv svou produkcí vyrazit dech. Příkladem těch druhých jsou bezpochyby slovenští The Public. Na prknech, co neznamenají zase tolik, se pohybují už pěknou řádku let, a přitom se maximálně občas objeví info, že někde hrají a výjimečně se vyloupne rozhovor v nějakém nízkonákladovém podzemním fanzinu. Totálně utajená kapela, dalo by se říct… jenže pak je ale uslyšíte a spadne vám čelist. Ozon, středobod kapely, poněkud zdlouhavý zrod vydání nové desky na vinylu lakonicky komentuje „Prvý problém bol covid, ktorý nám do vydania prišiel a nechceli sme cez toto obdobie platňu vydať a nehrať koncerty. Po covide bohužiaľ pôvodný vydavateľ skončil s činnosťou a materiál u neho dosť dlho ležal vo viere, že platňu vydá. Nestalo sa.“ Nové Sanctify album bylo nahráno ve studiu GM již v srpnu 2019 a z nástrojů léty vyhraných muzikantů se z něj na posluchače line nekompromisní hudební tlak. To, co kdysi začalo jakýmsi osobitým pojetím hardcore punku plným vlivů crustu, grindu, metalu, powerviolence, ale i jazzu, se léty vykrystalizovalo ve svébytnou tvrdou muziku se spoustou tvůrčích nápadů. O tom, co si pod samotným názvem alba představit, a jak moc si na něm kapela dala záležet, se od Ozona dozvídáme „Odpoveď prečo práve "Sanctify" nájdeš v jednom z našich textov. Spoločnosť začína šalieť a v určitom smere je toto návrat do obdobia temna. Materiál vznikal 4 roky, pracovať sme na ňom začali hneď po vydaní jednostranného LP "No grave is deep enough". Když už jsme u těch textů, je zde nutno dodat, že nad nimi opravdu vyplatí zamyslet. Jsou totiž jedny z nejzajímavějších v rámci scény a kapela je servíruje v mateřském jazyce: „Texty sú temné a temnejšie. Dôvod používať iný jazyk ako rodný sme nikdy nemali, takže je to tak ako to je.“ Celkově se tak dá pouze dodat otřepané klišé, které ale u The Public sedí jako prdel na hrnec – čím je kapela starší, tím je jednoduše lepší. Vlastně trochu náhodou jsme objevili toto jejich třetí řadové album, které moc fans nezná a doposud se nedočkalo vinylové podoby. A uznali jsme, že to je chyba. Veliká chyba, která se musí napravit.

Tracklist:

1. Hlboké dná hanby
2. Modlite sa za mor
3. Dlhé nože
4. Mesiáši
5. Nekonečná ozvena
6. Hranica
7. Had na hrudi
8. Hoďme im zvyšky