Hudebně těžko zařaditelné album nabízí celkem osm skladeb. Jedná se o propojení východisek moravské lidové melodiky s romskými hudebními motivy na principu řetězení hudebních myšlenek, které volně inspirují jedna druhou. Hudební plochy si nekladou za cíl vyjadřování nějakého dalšího programu, ústřední motto je v hudbě samotné - melodice, rytmu, barvě, napětí, emoci, modalitě, harmonii atd.
Instrumentální podoba hudebního folklóru na Jihovýchodní Moravě se dochovala v autentické podobě až do druhé poloviny 20. století především díky romským muzikantům. Tento fakt vede Zuzanu Lapčíkovou a Josefa Feča, jako dvě hlavní osobnosti projektu, kteří na obou stranách spolupracují s dalšími výtečnými instrumentalisty (Petr Růžička, Emanuel Rey, Erik Holub, Martin Fečo a další) k novému propojení, založeném na dokonalém poznání hudebních tradic svého etnika.