Alex Schulman, čte Ondřej Brousek : Z popela

Hluboko v jejich minulosti zeje slepá skvrna. A vede k ní jen červí díra bolesti.

Chalupa ve švédské jezerní kotlině patří do zasutých hlubin dětství, kam Nils, Benjamin a Pierre jezdívali s rodiči vítat letní slunovrat. Dávno dospělí bratři se k ní nyní vracejí s urnou matčina popela, aby ho podle posledního přání zesnulé rozptýlili do zdejších vod, a už cestou znovu čelí zdrcující atmosféře, která je před dvaceti lety z idylické krajiny vyhnala. Z jejich hovorů, hádek a strkanic postupně vyplyne, do jaké míry tehdejší rodinné soužití utvářely tiché konflikty, antipatie a obsese, vůči nimž není imunní ani občan prosperující severské země. Panovačný otec, úzkostná matka, jejich pijácké zkraty i studený odchov potomků, jehož důsledky vnímáme zejména přecitlivělýma očima prostředního syna Benjamina, mají však společného jmenovatele vytěsněného do pomyslné slepé skvrny traumatizujících vzpomínek. Co ke zpřetrhání nejněžnějších pout vedlo?
Intenzivní románové psychodrama, které se řadí k nejvýraznějším švédským knihám posledních let, se noří do rodinného dusna v retrospektivě pojaté na račí způsob. Klepeta emocí sevřou publikum až do bolestného rozuzlení, jež člověka zasáhne přímo do srdce a přitaví ho k židli.

Čte Otakar Brousek
Délka nahrávky 6 hodin 50 minut